Basketbalový míč

Rozloučení se školou ...

Tak nadešel konec školního roku a já věděla, že jsem tu opravdu naposledy. Je zvykem dát třídním učitelům nějaký malý dárek, ale pro našeho třídního se mi kytka ani bomboniera tak úplně nezdála. Chtěla jsem něco originálnějšího. Jelikož náš učitel hraje basketbal, tak téma dortíku bylo jasné ...

Konvička

Konvička pro Lucinku.

Lucinka slavila 20. narozeniny a my potřebovaly ještě takovou maličkost k dárku. Tak se zrodil nápad konvičky. Maličký, ale vypiplaný dortík.

Nejvíc zabrat nám dalo ouško, které muselo den tvrdnout.

 

Přestože byla konvička poměrně malá, vešla se na ní spooousta kytiček.














 

Růže a orchideje

Irence k 80.narozeninám

Tento malý elegantní dortík vznikal někde mezi Iglú a Košíkem. Chtěly jsme něco malého pro radost. Rozhodly jsme se dort ozdobit krajkou a kytičkami. Jelikož nám ale dort přišel stále neúplný, dozdobily jsme okraje ozdobnými kleštičkami.

Myslím, že dort nakonec dopadl dobře.

 

 

 

 

Košík s ovocem

Nejlepší nápad jak udělat ovocný dort.

Původně to měla být kabelka, nakonec se k nám však doneslo, že oslavenkyně má ráda ovocné dorty, takže z toho byl košík - ovocný košík.

Nejhorším se opět ukázalo obarvit hmotu na hnědo. Hnědlo vše, kromě hmoty...

Další "oříšek" bylo vyrobit ucho košíku. Na to byl přizván specialista (náš strýček optik), který zvládl ohnout kovový pásek (základ ucha) tak, že následně ani nepoškodilo košík.

Ovoce vyskládané v košíku jsme namáčely v želé, aby se krásně lesklo a neosychalo.

 

 
 

Tučňáci

Tučňákový dort pro Tučňáka...

Tučňáci, ač nelétaví ptáci, již týden před výrobou dortu málem letěli z okna. Byla s nimi hrozná práce > černé fráčky barvily, žluté zobáčky se roztékaly. Aby jim v tomto horku nebyla zima, přidělaly jsme jim klapky na uši a šálu s kulichem. Tím jsme tučňáky uložily na týden k ledu a plynule přešly k výrobě dortu.

Do iglú jsme schovaly dárek pro oslavenkyni.
Počasí nám při výrobě dortu vůbec nepřálo a vše, včetně iglú, nám teklo pod rukama.

Výroba vloček, kterými jsme ozdobily spodek dortu, vypadala jako jednoduchá záležitost, ale opak byl (díky nadměrnému horku) pravdou.

Swarovski dort

Pro maminku jedině šperk (Stáňa)

Opět jeden z mých dortů z "před Kajkovsko-mamózí" doby :)

Jako téma dortu pro naší mamku mě nenapadlo vůbec nic, ale nakonec jsem zhodnotila, že její "závislost" na doma vyráběných Swarovski špercích, je dostatečná inspirace.
Jenže jak udělat z "korálku" jedlou součást dortu? Naštěstí pomohl speciální silikon a formičky na čokoládu byly na světě.

Pak už jen dotvořit zbytek...

Dort na zlatou svatbu

Zlatá svatba - zlatý dort (Stáňa)

Byla jsem babičkou požádána o dort na jejich zlatou svatbu (což bylo ještě před tím, než Kajka s mámou projevily své kvality s potahovanými dorty).
Jelikož jsem nechtěla "riskovat" s potahovkou, vyhrál to nakonec obyčejný krémový dort.

Jen jsem se tedy dala do pokusů s čokoládou a objevila kouzlo čoko-tranferových fólií...

 

 Troufám si říct, že dort dopadl vcelku dobře.

Ježek

Hlavní poznatek: Ježek má hodně bodlin!!!!

Ježek se zdál jako snadná věc, ale pouze do té chvíle než jsme se dostaly ke zdobení a vyrábění bodlinek. Měl to být celkem malý ježeček, avšak dorostl nám do 3 kg macka.

Nakonec se však i přes nepříjemnosti s bodlinkami celkem vyvedl.

PS: ježci mají vážně zvláštní uši...

Bota

Ať žije sportovní aerobik.. :)

Naše malá aerobiková kočka Zuzanka měla 9. narozeniny a tak mě její maminka poprosila, jestli bych jí mohla udělat nějaký dortík. A co jiného než specifická aerobiková bota by to mohlo být? :) Tak jsme se pustily s mamčou do práce a dalo to pěkně zabrat. Jelikož se bota skládá z mnoha částí, musely jsme si je nakreslit na papír a poté podle nich teprve vyřezávat marcipán. Rozhodně to byl zážitek na celý život :)

Nejdříve to zase vypadalo jako náklaďák, ale postupně to opravdu začalo nabírat podobu boty, dokonce té aerobikové :)

Tady je vidět její postupný vývoj:

porovnání dortové boty (vpravo) se skutečnou (vlevo) velikost 38

Konečný výrobek vážil cca 3 kg.

Další obrázky najdete ve fotogalerii.

                                ... a to už je při konzumaci :o)

Kytičky

Nová etapa našeho pečení...

Již dlouho jsme obdivovaly marcipánové květiny, vypadají neuvěřitelně živě. A tak jsme neodolaly. Když se naskytla první příležitost se je naučit, využily jsme jí a odjely na kurz do Kladna.

Naše učitelka Libuška byla úžasná. To co dokázala vytvořit bylo opravdu neuvěřitelně realistické. Po dvou hodinách našeho snažení jsme každá také vykouzlila první kytičku. Z počátku jsme měly pocit, že kurz bude hrozně dlouhý, ale nakonec to rychle uteklo a byly bychom schopny tam vydržet i několik dní.

Nyní jsme kytičkováním přímo posedlé :)

Jak je vidět tak trénujeme, trénujeme, trénujeme, abychom mohly jít na kurz pro pokročilé :)