Jestli si pamatujete na botu, kterou jsem dělala přibližně před půl rokem tak toto je nepatrné pokračování. První bota byla pro holčičku z aerobiku. Tato botička je pro její sestřenici, která dělá step.
Jůlince je 9 let a step miluje, proto se její maminka rozhodla, že dort by měl mít právě tuto podobu. Sice první verze byla, že botička bude celá černá, ale jelikož je to pro malou slečnu, černá barva by nebyla to nejlepší. Tyto boty se vyrábí i v bílé verzi a proto jsme se rozhodly, že to uděláme právě v této barvě.
Výroba měla dvě fáze a ani jedna nebyla zrovna příjemná. Vytvarovat dort tak, aby se aspoň trochu stepařské botě podobal, bylo celkem nemožné. Především, kdybychom udělaly botku stejně úzkou jako je v reálné podobě, neměli by oslavenci co jíst :) Proto se náš dort podobá spíše kladivu než botě.
Přesto jsme se přes první fázi zvládly dostat. Přišlo na řadu potahování. Když byste někdy zkoumali jak je botka šitá, zjistíte, že na výrobu dortu je to dost nepraktické! Téměř žádné švy, které by rozdělily botu na více částí. Nic co by na ní bylo něčím zajímavé. Byly jsme nucené proto nejdříve potáhnout "vnitřek boty" a vytvořit jazyk. Posléze jsme potahovaly celou botku a musely do potahovací hmoty vystříhávat díru, abychom měly místo na jazyk a také mít kam umístit tkaničky.
Když bylo potahování za námi udělaly jsme pár prošití, abychom botku nějak oživily a pustily jsme se do podpatku, který jako jediný nějakým způsobem, byl něčím zajímavý. Vytvořit stepovací destičky a podrážku byla celkem hračka. Pak už jen dodělat tkaničky a celou botu lehce vystínovat. Když i to bylo hotové, doladily jsme dortík lilií a nápisem a tím naše práce končila.
Předat dort už byla hračka :) Podle zpráv se Jůlince líbil a všichni si na něm i pochutnali, protože prý nezbyl ani kousíček.
Koukněte sami jak dort postupně vznikal.
Žádné komentáře:
Okomentovat