Paleta

Pojďme si něco namalovat ...

Toto je poslední dortík roku 2013. Přesně na SILVESTRA slaví přítelkyně mého kamaráda narozeniny. Jelikož to normálně moc neoslavují, rozhodl se Dan, že jí chce překvapit malou oslavou, než se vydají na výlet do teplých krajin.

Dort je udělaný jako stůl s ubrusem, na kterém je spousta malířských potřeb. Všechny doplňky jsou vyráběny z potahovací hmoty s gumpastou a dobarveny potravinářskými barvami. Barvy na paletě jsou z cukrové polevy.

Mimoň - už ani nevím jaké číslo

Radši už je  nepočítám...

Jeden z posledních dortů tohoto roku byl další Mimoň. Jelikož je to už asi bambiliontý v pořadí, nebudu vás zatěžovat dalším popisováním jeho tvorby. Jediné co jsme s mamkou vylepšily, bylo prošití knoflíčků na kalhotách :)

Vnitřek je opět světlé těsto s čokoládovým krémem.

Jak udělat Mickey Mouse z marcipánu

Návod na Mickey Mouse z marcipánu ....

1.  Nejdříve si připravte:

- červené trencle pro Mickeyho, které maličko splácnete nahoře, abyste měli kam posadit tělo.
- tělo, které bude nahoře zúženo a dole bude rovné, takže bude tvořit kužel, který potom posadíme na kraťasy
- dále potřebujete jednu větší kuličku na hlavu, dvě malé kuličky na uši a ještě menší kuličku na krk

2. Výroba uší

- k výrobě uší budete potřebovat tuto kulatou kostici a také modrou (nebo bílou) pěnovou podložku, na které uši rozválíme
- poté nechápe lehce ztuhnout

3. Příprava těla

- naskládejte na sebe části tělíčka, přilepte je k sobě vodou nebo alkoholem
- když budete nasazovat tělo na kraťasy, je dobré trochu dolní okraje tělíčka se snažit jemně překrýt přes kraťasy, hmota se vám nebude překrývat, ale docílíte toho, že tyto dvě části od sebe nebudou nepřirozeně odstávat
- na kraťasy přilepte dva bílé knoflíčky

4.  Obličej

- nyní vás čeká nejtěžší část z celého procesu, z tělové barvy si vykrojíte tento podivný tvar obličeje (obrázek č. 4) a pokuste se z něj postupně vytvarovat nos a tvářičky (obrázek č. 5)
- před vykrojením vám poradím, že je lepší si hmotu uprostřed vyválet méně, aby byla vyšší a lépe se vám nos tvaroval
- když se vám to povedlo nalepíte jazýček, nos a oči a můžete už i přilepit zaschlé uši

5. Ruce a nohy

- připravte si čtyři válečky, dva  na ruce a dva tlustší a o trochu delší na nohy
- dále si vytvarujeme boty ze žluté hmoty a proužek na zarovnání
- také dvě kuličky na rukavice a proužek bílý na začištění
- na obrázku č. 8 vidíte, že rukavice stačí vytvořit pouze na půl a poté je začistit proužkem (předtím než spojíte ruku s rukavicí, je lepší si nastříhat prsty)
- nožičky strčíme do bot a také začistíme proužkem
- vše k sobě lepíme zase vodou či alkoholem

6. Konečná podoba

- vše k sobě postupně přilepíme a naaranžujeme si Mickeyho podle svých záměrů dřív než vše úplně zatuhne
- takto můžeme dát postavičku již na dort

- na poslední fotce vidíte i Minnie, na kterou najdete návod ve slovenštině zde:

http://tortyodmamy.sme.sk/node/116300

Stepařská bota

Již druhá bota v řadě...

Jestli si pamatujete na botu, kterou jsem dělala přibližně před půl rokem tak toto je nepatrné pokračování. První bota byla pro holčičku z aerobiku. Tato botička je pro její sestřenici, která dělá step.

Jůlince je 9 let a step miluje, proto se její maminka rozhodla, že dort by měl mít právě tuto podobu. Sice první verze byla, že botička bude celá černá, ale jelikož je to pro malou slečnu, černá barva by nebyla to nejlepší. Tyto boty se vyrábí i v bílé verzi a proto jsme se rozhodly, že to uděláme právě v této barvě.

Výroba měla dvě fáze a ani jedna nebyla zrovna příjemná. Vytvarovat dort tak, aby se aspoň trochu stepařské botě podobal, bylo celkem nemožné. Především, kdybychom udělaly botku stejně úzkou jako je v reálné podobě, neměli by oslavenci co jíst :) Proto se náš dort podobá spíše kladivu než botě.

Přesto jsme se přes první fázi zvládly dostat. Přišlo na řadu potahování. Když byste někdy zkoumali jak je botka šitá, zjistíte, že na výrobu dortu je to dost nepraktické! Téměř žádné švy, které by rozdělily botu na více částí. Nic co by na ní bylo něčím zajímavé. Byly jsme nucené proto nejdříve potáhnout "vnitřek boty" a vytvořit jazyk. Posléze jsme potahovaly celou botku a musely do potahovací hmoty vystříhávat díru, abychom měly místo na jazyk a také mít kam umístit tkaničky.

Když bylo potahování za námi udělaly jsme pár prošití, abychom botku nějak oživily a pustily jsme se do podpatku, který jako jediný nějakým způsobem, byl něčím zajímavý. Vytvořit stepovací destičky a podrážku byla celkem hračka. Pak už jen dodělat tkaničky a celou botu lehce vystínovat. Když i to bylo hotové, doladily jsme dortík lilií a nápisem a tím naše práce končila.

Předat dort už byla hračka :) Podle zpráv se Jůlince líbil a všichni si na něm i pochutnali, protože prý nezbyl ani kousíček.

Koukněte sami jak dort postupně vznikal.

Štír

Jedno z dvanácti znamení...

Kamarádka se mi ozvala s prosbou, že by chtěla pro maminku k narozeninám dortík se štírem. Podobu dortu nechala na mě. Tak jsme tak přemýšlela o tom, jak zakomponovat štíra do nějaké krajiny. Nebe se však zdálo jako nejlepší nápad. Poušť by šla totiž hůře ztvárnit a jelikož tento štír stejně měl představovat znamení, ve kterém se její maminka narodila, tak se to přímo nabízelo.

Dortík je z klasického světlého piškotu s čokoládovým těstem. Potáhla jsem ho modrou barvou a stíny dodělala mým oblíbeným air brushem. Stačilo trochu bílé a modré a měli jsme podklad pro nebe. Už jen přidat hvězdičky, navrhnout štíra a doladit to znakem tohoto znamení. Vše jsem to doladila zlatou barvou a tím byl dort dokončen.

Viola slaví

Křest knížky k 50. sezóně ...

V divadle jsme slavili křest knížky a tak moje kolegyně prohodila, že by bylo hezké, kdyby tam byl nějaký dortík pro hosty. A jak to dopadlo?? No já jsem se samozřejmě nabídla, že bych ho mohla udělat.

Když jsem se nabízela, ještě jsem neměla v hlavě vymyšlené jak by mohl dort vypadat a ani jsem ještě neviděla tu slavnou knížečku, kvůli které toto pozdvižení vlastně vzniklo. Ve chvíli, kdy jsem jí poprvé uviděla, tak se mi zrodil v hlavě nápad, který jsem nakonec opravdu zhmotnila.

Tentokrát vás již nebudu zdržovat zdlouhavým popisováním výroby dortu knihy, to už jste u mě mohli číst několikrát. Nyní to vezmu trochu rychleji ať vás moc nenudím.

Celý dort vlastně nijak těžký nebyl, až na jeden celý list :) Písmo, které na dortu vidíte, je dost specifické pro Violu, ale nijak lehké nebylo. Psaní na dorty totiž nemám vůbec ráda a tak jsem měla radost, že vše dopadlo tak jak dopadlo. "Třešničkou na dortu" byla lilie, která shodou náhod byla ten den všude v divadle a tak jsem vlastně dortík sladila i s prostředím, což mě velice potěšilo. Všem se moc líbil a sklidila jsem i pochvaly ohledně náplně. Takže vše dopadlo dobře :)

Nyní už vás nechám se pokochat "fotkami z akce".

Auto

Auto dělá brm brm...

Když se nám  náš známý ozval s prosbou, že by chtěl pro svého vnuka auto k narozeninám, nenapadlo mě, že je to tak náročná věc.

Šílenství to bylo již od začátku. Moje maminka sice říká na dorty, že všechny nejdříve vypadají jako náklaďák nebo auto, ale když máte tvořit dort, který má mít opravdu konečnou podobu autíčka, tak je to mnohem složitější. Vůbec zachytit z těsta ten správný tvar, udělat blatníky a proporčně to vystihnout. No dalo mi to zabrat, ale s výsledkem jsem byla spokojena (viz. 1.obrázek - i když to zatím nevypadá moc vábně).

Potáhnout to už by hračka, avšak přišlo na řadu dodělání všech detailů. A že jich nebylo málo!!!

Ze všeho nejdříve jsme vytvořily kola, která když si povšimnete bohužel úplně proporčně nejsou dokonalá, ale aspoň máme ponaučení do příště. Avšak na tomhle nám auto neujede :) Dále přišlo malé dilema jestli je lepší nejdříve dělat okna nebo pruhy, které z našeho autíčka udělaly krásného sporťáka. Nakonec jsme se shodly na tom, že dříve je potřeba udělat okna, pak pruhy a pak okínka hezky ohraničit. Nadále na nás čekaly světla, blatníky, stěrače, SPZky, čísla a pak už jen dostínování oken a zbytku auta.

Takto to možná zní jako krátký výčet věcí, ale věřte mi, že v tu chvíli jsem měla pocit, že to snad nikdy nebude mít konec :)

Autíčko se povedlo a Filípek byl také spokojen. Přejeme mu ještě na dálku VŠE NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM !!!

Žákovská knížka

Nepotěšil jste mě a ani já vás nepotěším...

Kamarádka za mnou přišla s žádostí o dort pro svou sestru, která bude brzy učitelkou. Jelikož si prý Hanka stále zkouší jak bude psát dětem pětky, napadl jí dort jako žákovská knížka. Přesto plán byl nejdřív nedomyšlený. Měla to být otevřená kniha, kde jedna strana bude titulní a druhá stránka se známkami. Ale takto knihy přece nevypadají. A tak se zrodil nápad vytržené stránky.

Vše budilo dojem jednoduché záležitosti. Vytržená strana přece není žádná věda.... OMYL!! Není to věda pouze u skutečné knihy, u dortu to bylo trochu složitější. Musíte dort naříznout a list tam vložit. Aspoň kousek z něj tam vložit. Jenže když se snažíte tam dát tu stranu, zjistíte, že jste si na to udělala moc malou díru v dortu. Když jí zvětšíte, díra je stále malá a stránku jste si ještě k tomu opatlala krémem. Tak rozmazanou část uříznete a zjistíte, že díra v dortu je stále malá!!! Ale nakonec, na čtvrtý pokus se vám to povede!! :) Stránka již z knihy vykukuje. Naskytl se problém jiný. Vytržený list se nevejde na tácek s dortem. Avšak vy máte eso v rukávu a celý list lehce zvlníte, aby to vypadalo trochu realisticky. A je to!! Povedlo se. Konečně máte hotovo.

Toto však byla poslední fáze celé tvorby dortu. Když to vezmu od začátku člověk musí udělat korpus ve tvaru knihy. Ten potáhnout a dotvořit bílý pruh, který znázorňuje listy. Pak udělat nápis ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA, který se na knihu sotva vejde. Takže musíte vymyslet jak ho tam nacpat celý. Jakmile se i tato část povede, zbývá vám vytvořit stehlíka, který představuje jméno oslavenkyně. Nejhorší na celém ptáčkovi vůbec nejsou jeho barvy, nebo vystihnout tvar tělíčka, ale jeho nohy. Ptáčci mají prostě neforemné nožičky. Nad nimi strávíte dalších 20 minut práce a pak už vás čeká pouze sladký finiš. Vytvořit vytrženou stránku se známkami a vložit jí do knihy. Ale to už znáte :) Když jsme se vším hotoví, můžeme dort dozdobit tužkou, tak jak jsem to udělala já a pak už jen předat "zákazníkům".

Snad jsem vás nezastrašila šíleným popisem a dočetli jste se až na úplný konec. Protože zde se můžete pokochat jak vlastně taková knížka dopadla. :) Nakonec to není zas tak hrozné jak by se z popisu mohlo zdát.

Dort pro Matýska

Jede jede mašinka ...

Dortík je pro našeho dvouměsíčního prcka Matyáška. Konečně moje sestřička dorazila s celou rodinou do Prahy za námi, aby se na Matese mohla kouknout celá rodina. S mamkou jsme je chtěli překvapit něčím malým, ale roztomilým.

S dortem to začínalo tak, že jsem asi tak tři měsíce předem vytvářela modrou botičku, protože jsem čekala, že nějaký dortík budeme dělat. Bota déle tuhne a dá se potom uschovat někam bokem, takže nevadilo, že jsme jí měli vytvořenou brzo. Potom už jen stačilo vymyslet jak bude vypadat zbytek dortu :)

Pár dní předem jsme objednali formičku na vláček, ale ten přišel až po upečení korpusu. Právě to byl problém. Nikdo nemohl tušit, že mašinka bude mít do výšky pomalu 6,5 cm a čokoládové těsto mělo pouze cca 6 cm. Chybička se vloudila. Přesto jsme to zvládli. Když se těsto promazalo krémem a dala se na něj potahová hmota, celý dort byl vyšší o pár centimetrů a tak se mašinka nakonec vešla a nemusela vyčnívat mimo dortík. Nejhorší část však bylo mašinku namalovat. Barvy máte všude okolo a ještě k tomu dlouho usychají. Avšak i barvy časem uschnou a v tu chvíli se vláček nalepí na dortík, pak jen stačí sladit písmenka se zbytkem dortu, zkrášlit okraje dortu a můžeme se pustit do podávání.

Poznámka:

Těsto bylo čokoládové, krém z Ricotty a čokoládovými hoblinkami.
Dortík měl v průměru 16 cm a vysoký byl cca 7 cm.

náš silák se lžičkou v ruce už se těšil na svůj dort :)