Svobodovic "cukrárna"

pondělí 17. února 2014

Páv

Ano je to PÁV...

Někdo říká labuť, někdo zase fénix, ale doopravdy je to páv. Nebo to byl aspoň úmysl, vytvořit páva. Dort je pro mou sestru, která miluje všechny zvířata, jež jsou něčím zvláštní. Třeba tukan, zmiňovaný páv, nebo by určitě našla zálibu i v dikobrazovi :) Ale ten by se na dortu moc nevyjímal.

Nápad na dort vznikl už před několika měsíci, řekla bych snad i před půl rokem. Viděly jsme s mamkou podobný obrázek někde na internetu a nadchlo nás jak jednoduché a přesto dokonalé ozdobení dortu to je. Jelikož jsem byla hrozně nedočkavá a chtěla už zkusit jak to bude všechno vypadat, dala jsem se do výroby trochu dříve než bylo nezbytně nutné. Ale také jsem se samozřejmě bála, že bychom to nemusely stihnou, protože jsme na stejné datum dělaly dort i pro ségry manžela (viz. předchozí příspěvek).

Výroba samotného páva zabrala trochu času. Tělo nebylo těžké vytvarovat, ale chudák pták má moc dlouhý krk, který nechtěl moc držet tvar a tak tuhl mezi sklenicemi pár dní. Pera byla o něco náročnější na výrobu, ale tvar držela hezky. Každé mělo být originální a něčím odlišné. Proto jsou dělaná z různých odstínů a každé je trochu jinak tvarované. O malování ani nemluvně, protože to nelze udělat u všech stejně.

Udělat korpus, potáhnout celý dort a ozdobit ho kleštičkami byla hračka. Avšak naaranžovat tohle zpropadené zvíře byl zlý sen!!! Cukrová poleva se mi nepovedla tak jak bych chtěla a byla trochu hustší, ale snažila jsem se to nevnímat. I tak přece lepila. Aspoň trochu lepila... Ale než mi došlo že bych asi měla začít s lepením peří od spodka dortu, už jsem měla přilepená tři pera u těla páva, která se konečně po 10 minutách snažení přilepila tak jak jsem v danou chvíli chtěla... Pro velký úspěch jsem je za dalších 5 minut zase sundavala dolu.

Začít lepit pera odspoda se zdálo být trochu chytřejší, aby se lépe zakrývala, ale brzo zjistíte, že vlastně nevíte jestli vám takto vyjdou až nahoru a jestli jste náhodou nezačali moc daleko. To už ale byla mnohá pera na místech přilepená. Nebo se tak chvílemi tvářila.

Není vždy nejlepší nápad dělat každé pero jiné (malá nápověda na vzniklý problém: NEPASUJÍ DO SEBE). No, ne nadarmo se říká "Všechno lítá, co peří má", protože i peří lítá, když peří má. Ale i s peřím na ocase se dalo poprat, dokonce mi vystačila péra až k pozadí páva :)

Křídla jsem nechala na dolepení až na místě, protože jsem se bála, že by se mohla zlomit (už při výrobě se mi jedno zlomilo a tak jsem musela vyrobit nové). A tak jsme jeli na oslavu, kde jsme se chystaly přilepit křídla k pávovi a co nevidím, jedno pérko na křídle bylo zlomené!!! No snad je vám jasné, že mě to pěkně naštvalo. Trochu bílkové polevy to však napravilo natolik, aby dort přežil přesun o patro víš, kde se mohl konečně porcovat.

Mohli jsme si pochutnat na čokoládovém těstě s mascarponovým krémem a mandarinkami.








Čoko dort s transférovou fólií

Čokoláda s čokoládou, zdobené čokoládou...

Náš Zdenda má nejraději šlehačkové dorty, tak jsme mu tentokrát chtěly udělat k narozeninám něco jiného než potahovaný dort.

Tento dortík byl pokus o práci s transférovou fólií na čokoládu. Pokud někdo netušíte o co jde, tak fólii, na které je jedlou barvou natištěn vzor přetřete rozehřátou čokoládou, necháte zatvrdnou, oříznete do příslušného tvaru a přilepíte ji na obvod dortu. Vypadá to velmi jednoduše, ale zas taková legrace to není.
Mamka měla čokoládu i na čele,ale nakonec výsledek nebyl nejhorší.
Dort byl z tmavého těsta, plněný skvělým čokoládovo-šlehačkovým krémem a cereálními kuličkami, které můžete vidět hned na první fotografii.





Kniha Trestní zákon

Konec zdlouhavému učení ...

Už vás nebaví se stále učit nové zákony a změny v různých paragrafech? Stále vám to neleze do hlavy, i když jste už zkoušeli na knihách i spát? Zkuste nový recept. Knížku snězte a budete o moc chytřejší. Nejen láska prochází žaludkem, ale i vědomosti!!!

Kdyby to tak fungovalo, myslím, že bych si upekla celou knihovnu a byla pěkně tlustá, ale alespoň chytrá. Mrzí mě, že ani tento recept nefunguje. Ale i tak si na učivu takto můžete víc smlsnout ;)

Je trochu větší než originál, ale snažila jsem se o co největší podobnost. Knížka ze 4 vajec plněná pařížským krémem a plátky banánů. Většina písma je napsaná jedlými fixy, ale bílou fixu nemáme a tak bílý nápis jsem musela psát štětcem. 

Nic víc se ode mě nedovíte. Jestli chcete vědět víc, kupte si trestní zákon ;)




Squashový míček

Kdo si půjde zahrát???

Jestli jste si nejdříve mysleli, že je to bowlingová koule, uklidním vás, nejste první ani poslední :) Dort Squashový míček je tak trochu zapomenutý, měl by tu být zařazený mezi prosincové dorty, ale nikdo nejsme dokonalý, že? 

Ptáte se proč míček? A zrovna squashový? Je to prosté. Přítel  mé sestry slavil narozeniny, na kterých měl dostat squashovou raketu (nejen normální na hraní, ale také jako slaný dort od mé sestřičky a její kamarádky), tak jsme se dohodly, aby tam nebylo jen slané, že by k tomu mohl dostat i míček.

Nebyl to takový prcek, v poměru s raketou. Spíš míček by odpálil raketu než raketa míček, ale na to nikdo nehleděl. Kdybychom koukali na poměry, nikdo by se z toho nenajedl :)

Nejhorší na celém dortu je to, že je potažený černou potahovkou. Jestli jste s ní někdy někdo pracoval, tak víte, že barví. A musím říct, že nebarví málo. Vždycky po ní mám celé ruce do černomodra a nejde to vůbec umýt. O to těžší je pak dodělat dort, aby všechny ostatní barvy nebyly také do černa. Ovšem to se snad povedlo. 

Na jedné straně můžete vidět značku Oliver. To byla značka, od které Martin dostal raketu. Druhá strana míčků znázorňuje jeho věk a přezdívku. Nic víc nebylo nutné, takto byl dort dokončen a předán.





Dort k výročí svatby

Láska hory přenáší...

Babička s dědou měli výročí svatby, na kterém se měla sejít celá velká rodina. Proto jsme chtěly s mamkou udělat dort velký, abychom tu naší celou rodinku nasytily.

Těsto z 6 vajec, dva čokoládové krémy a také křupinky. Ozdobený byl dort po stranách květinkami s perleťovým odleskem a taky bílkovou polevou (takovou jaká se používá na perníčky, jen musí být trochu řidší). Nahoře jsme vše ozdobily polštářkem na prstýnky a dvěma marcipánovými alstromeriemi a jednou lilií. Horní okraje jsme doladily ozdobnými kleštěmi a spodek dortu ozdobnou "kraječkou".

Na fotkách se můžete pokochat jak postupně vznikal tento krasavec. Na poslední fotce můžete vidět i mé úžasné prarodiče.









Dres Sparty

Ať žije fotbal???

Jak jste si určitě všimli, je to už několikátý dort s fotbalovým "vzorem", který jsem dělala. Možná už i já bych si měla najít tým, kterému bych fandila. Ale to bych asi nejspíš měla mít lásku k fotbalu :) Což nehrozí.

Tento dort byl pro přítele mé kamarádky. Je to malý dortík pouze ze 2 vajíček, s čokoládovým krémem. Jediné větší drama při výrobě bylo vyrobit znak Sparty. Musel být dostatečně malý, aby se vešel na rukáv. Přesto však to nebyla zas taková práce. Když totiž máte šikovné pomůcky, jako jsou jedlé fixy, práce vám jde od ruky o něco rychleji, než když to vše musíte malovat štětci.

I tak budu radši, když už žádné dresy nebudou ...sami vidíte, že to není nejlepší kousek.