Páv

Ano je to PÁV...

Někdo říká labuť, někdo zase fénix, ale doopravdy je to páv. Nebo to byl aspoň úmysl, vytvořit páva. Dort je pro mou sestru, která miluje všechny zvířata, jež jsou něčím zvláštní. Třeba tukan, zmiňovaný páv, nebo by určitě našla zálibu i v dikobrazovi :) Ale ten by se na dortu moc nevyjímal.

Nápad na dort vznikl už před několika měsíci, řekla bych snad i před půl rokem. Viděly jsme s mamkou podobný obrázek někde na internetu a nadchlo nás jak jednoduché a přesto dokonalé ozdobení dortu to je. Jelikož jsem byla hrozně nedočkavá a chtěla už zkusit jak to bude všechno vypadat, dala jsem se do výroby trochu dříve než bylo nezbytně nutné. Ale také jsem se samozřejmě bála, že bychom to nemusely stihnou, protože jsme na stejné datum dělaly dort i pro ségry manžela (viz. předchozí příspěvek).

Výroba samotného páva zabrala trochu času. Tělo nebylo těžké vytvarovat, ale chudák pták má moc dlouhý krk, který nechtěl moc držet tvar a tak tuhl mezi sklenicemi pár dní. Pera byla o něco náročnější na výrobu, ale tvar držela hezky. Každé mělo být originální a něčím odlišné. Proto jsou dělaná z různých odstínů a každé je trochu jinak tvarované. O malování ani nemluvně, protože to nelze udělat u všech stejně.

Udělat korpus, potáhnout celý dort a ozdobit ho kleštičkami byla hračka. Avšak naaranžovat tohle zpropadené zvíře byl zlý sen!!! Cukrová poleva se mi nepovedla tak jak bych chtěla a byla trochu hustší, ale snažila jsem se to nevnímat. I tak přece lepila. Aspoň trochu lepila... Ale než mi došlo že bych asi měla začít s lepením peří od spodka dortu, už jsem měla přilepená tři pera u těla páva, která se konečně po 10 minutách snažení přilepila tak jak jsem v danou chvíli chtěla... Pro velký úspěch jsem je za dalších 5 minut zase sundavala dolu.

Začít lepit pera odspoda se zdálo být trochu chytřejší, aby se lépe zakrývala, ale brzo zjistíte, že vlastně nevíte jestli vám takto vyjdou až nahoru a jestli jste náhodou nezačali moc daleko. To už ale byla mnohá pera na místech přilepená. Nebo se tak chvílemi tvářila.

Není vždy nejlepší nápad dělat každé pero jiné (malá nápověda na vzniklý problém: NEPASUJÍ DO SEBE). No, ne nadarmo se říká "Všechno lítá, co peří má", protože i peří lítá, když peří má. Ale i s peřím na ocase se dalo poprat, dokonce mi vystačila péra až k pozadí páva :)

Křídla jsem nechala na dolepení až na místě, protože jsem se bála, že by se mohla zlomit (už při výrobě se mi jedno zlomilo a tak jsem musela vyrobit nové). A tak jsme jeli na oslavu, kde jsme se chystaly přilepit křídla k pávovi a co nevidím, jedno pérko na křídle bylo zlomené!!! No snad je vám jasné, že mě to pěkně naštvalo. Trochu bílkové polevy to však napravilo natolik, aby dort přežil přesun o patro víš, kde se mohl konečně porcovat.

Mohli jsme si pochutnat na čokoládovém těstě s mascarponovým krémem a mandarinkami.